středa 4. prosince 2013

Review: Hunger Games - Aréna smrti(Hunger games #1)




Oficiální název: Hunger games - Aréna smrti
Autor: Suzanne Collins
Nakladatelství: Frgment                          
Žánr: Fantasy/sci-fi/román(dyskopie)
Počet stran: 328

V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games – zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována a nabídne svou účast dobrovolně. Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska… Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?



Postavy:
Katniss EverdeenováKatniss je šestnáctiletá hlavní hrdinka knihy.Jako malá ztratila otce při výbuchu v dole a byla nucena se starat o domácnost a musela zajištovat obživu.Katniss se po nějaké době setkává s Hurikánem,se kterým se spřátelila a v lese spolu loví.Když na 74.hrách je vylosována sestra Katniss Prim,hlásí se Katniss dobrovolně.
Peeta Mellark
Peeta je milý a hodný kluk, syn pekaře. Jako malý dal Katniss chléb když hladověla a od té doby je do ní beznadějně zamilovaný. Když se společně dostávají do Hladových her, při interview se k této neopětované lásce Peeta přizná, ale má strach z Katniss, a tak řekne, že to bylo jen kvůli sponzorům.
Hurikán Hawthorne
Hurikán  je o něco starší než Katniss. Spolu s jejím otcem zahynul i jeho při výbuchu v dolech a při té příležitosti se potkávají poprvé. Když Katniss zjistí že se o matku a sestru bude muset postarat sama vydá se do lesa, do kterého je zakázáno chodit, lovit a narazí tam na Hurikánana
Haymitch Abernathy
Haymitch byl vítěz hladových her 12.kraje.Je trenérem Peety a Katniss.
Cetkie Trinketová
Pracuje jako doprovod pro dvanáctý kraj, zejména pro Katniss a Peetu. Moderuje a vyhlašuje splátce v den sklizně a poté je doprovodí do Kapitolu


Na Hunger games mně lákalo hodně lidí.Všichni říkali,jaká je to úžasná kniha.Když jsem si poprvé přečetla o čem kniha vlastně je,tak abych řekla pravdu,moc mně to nenadchlo.Vážně se jedná o reality show,kde se umírá?

Nakonec jsem se do Hunger games pustila. a kniha nebyla vůbec podle mého očekávání.Kniha mně doslova vtáhla do sebe a četla jsem ji skoro bez přestávky.
Moc obdivuji Katniss,jak se musela vypořádat ze ztrátou otce a začala se o vše starat sama.Moc se mi líbil vztah Katniss se svou sestrou Prim,pro kterou by obětovala život.Katniss umí skvěle lovit a s přítelem Hurikánem tráví své volné chvíle v lesích až do doby konání 74.Hladových her,kde se setkává  se svým spolusplátcem Peetou.

Knížka je vyprávěna z pozice Katniss,takže hrdinku doprovázíte na každém kroku a prožíváte totéž co ona.Někdy máte pocit,že i vy jste součástí Hunger games.
Velmi se mi líbili i jednotlivé charaktery postav.Líbí se mi jejich vlasnosti,se kterými si autorka velmi pohrála.Zatímco u Katniss jsem měla brzy jasno, jaká je, s Peetou Mellarkem, další významnou postavou, to bylo trochu složitější. Dlouho jsem si u něj nebyla jistá, co z jeho chování je jen taktika a co je skutečný Peeta
Celkově Hunger games patří k mým nejoblíbenějším knížkám a myslí,že je velice povedená.Dokázala mně šokovat,ale i dojmout a o to větší z ní mám zážitek, že během čtení jsem měla pocit, jako bych byla u všeho, co hrdinka prožívá.


Na závěr mi nezbývá nic jiného, než vám popřát šťastné Hladové hry a ať vás stále doprovází štěstěna!





Hodnocení: 



 Ukázka knihy:
Muselo dojít k nějakému omylu. Tohle nemůže být pravda. Prim měla jediný papírek mezi tisíci! Šance na vylosování byly tak nepatrné, že jsem si o ni ani nedělala starosti. Copak jsem nepodnikla všechno, abych ji ochránila? Kupovala jsem oblázky a odmítala, aby dělala totéž. Jediný papírek. Jediný papírek mezi tisíci. Počet pravděpodobností byl na její straně. Jenže to nepomohlo.Jakoby z dálky slyším nešťastné mumlání davu, které se ozývá vždycky, když vyberou dvanáctileté děvče, protože to nikdo nepovažuje za spravedlivé. V dalším okamžiku ji vidím, jak kolem mě s tváří bílou jako stěna a rukama křečovitě sevřenýma v pěst kráčí topornými, drobnými krůčky k pódiu, a už hledím na zadní část její blůzy, která se jí opět vykasala ze sukně a čouhá ven. Právě tento detail, ten nezastrčený kousek látky připomínající kachní ocásek, mě přivádí k sobě.„Prim!“ Z hrdla se mi dere přiškrcené volání a náhle se vysvobozuji ze své strnulosti.  „Prim!“ Nemusím se prodírat davem. Ostatní děti mi okamžitě dělají uličku přímo k tribuně. Dobíhám k ní v okamžiku, kdy se chystá vystoupat po schodech. Jediným pohybem ji odstrkuji za sebe.„Hlásím se jako dobrovolnice!“ volám zajíkavě. „Hlásím se jako dobrovolnice!“




Žádné komentáře :

Okomentovat